Náš druhý soupeř byl po čtyřech odehraných zápasech na prvním místě tabulky, vzhledem k dosavadním výsledkům, tak byl trenér nucený sáhnout do sestavy, udělat několik změn a do začátku zápasu sestavu stáhnout pouze na dva kompletní útoky. Do zápasu jsme vstoupili dobře, naše hra měla konečně určitý řád, hráli jsme míče po zemi a nedávali soupeři nic zadarmo, přesto to byl právě on, kdo šel jako první do vedení. Zápas to byl po všech stránkách vyrovnaný a když náš tým měl zase daleko více ze hry, tak vždy když se mu podařilo vyrovnat, tak nechal soupeře celkem lacině skórovat a zase odskočit do jednobrankového vedení, celkově byl soupeř většinu zápasu jistější v zakončení, a tak když se na začátku 3. třetiny podařilo srovnat správně na motivovaným svátečním střelcem Vojtěch Andrle, tak místo dalšího tlaku, přišel 4 minutový výpadek a soupeř odskočil do 3 brankového vedení, šest minut před koncem náš tým tak čekal opravdu nelehký úkol, hrající trenér prostřídal sestavu a nasadil mladé pušky Matěj Roučka a Vojtěch Roučka, kteří do té doby v tomto zápasu naskakovali, když bylo potřeba jen v určitých úsecích, kdy mimo jiné odehráli skvěle oslabení týmu a naordinoval týmu napadání po celém hřišti, kluci svým pohybem hru našeho týmu oživili a začala stíhací jízda, ve které jsme během jedné minuty nastříleli soupeři 3 branky a ve 33. minutě tak na tabuli svítil nerozhodný výsledek, při čemž vyrovnávací brankou zároveň zkompletoval hattrick náš nováček z litvínovské enklávy Zdendis Fanta, od té doby byl už na hřišti pouze jeden tým a to ten náš, šance střídala šanci a v poslední minutě přišla možnost v podobě přesilové hry, soupeře jsme zatlačili, vypracovali si dvě tutovky a..............bohužel zazvonila jen tyč... Zápas tak museli rozhodnout až samostatné nájezdy, v nichž byl soupeř stoprocentní na rozdíl od našich střelců, kteří se neprosadili ani jednou a tak bod navíc nakonec sebral soupeř.